Scyther | 21. 11. 2016
Asi znáte Tetris, víte, že existuje nějaké to Nintendo a PlayStation a možná i tušíte, čím se zapsalo do dějin herní zpracování E.T. Mimozemšťana nebo kdo je ve skutečnosti Zelda. Někdy je ale těžké pochopit důležité mezníky herního vývoje v souvislostech, uvědomit si časovou osu a dosadit si na ni známé informace. Rozpoznat rozdíl mezi Master Systemem a Mega Drivem nebo vědět, kdy a proč řešil videohry americký senát. Rozhodl jsem se proto pokrýt v sérii krátkých článků alespoň určité základy. Pro ostřílené retrohráče to bude z valné části opakování (nebojte se mi napsat, pokud sami chcete přispět nějakým článkem), ale pro mnohé čtenáře to bude jistě užitečná, byť stručná pomůcka, která pomůže docenit třeba některou z přednášek, kde se zabýváme tématy hlouběji. Já sám jsem se dlouho v mnohých věcech neorientoval a přicházel jsem na ně složitými způsoby, tak doufám, že vám tento přehled poslouží, jako by tehdy posloužil mně. A protože pokrýt celý herní průmysl by bylo opravdu složité, rozhodl jsem se začít oblastí, ve které se považuji za vcelku schopného – domácími konzolemi.
První domácí konzolí byl bezesporu Magnavox Odyssey. Toto prvorozené dítě otce videoher Ralpha Baera vyšlo na svět už koncem roku 1972, ale „početí“, tedy nápad vytvořit interaktivní hru připojenou k televizní obrazovce, je už z roku 1966, kdy také vznikly první prototypy. Konzole to byla jednoduchá a hry často využívaly různé fyzické příslušenství, nebo neměly jak vynutit pravidla a přenechaly tuto starost hráčům. Celá konzole totiž uměla operovat pouze se třemi světelnými čtverečky.
Jednou z her na Odyssey byl i Tennis. Velmi podobné hra jménem Pong se dostala roku 1972 do barů ve formě prvního úspěšného arkádového automatu a díky jednoduchosti zpracování se již o dva roky později začaly prodávat první domácí verze. Pong měla na svědomí nově vzniklá společnost Atari, o které rozhodně neslyšíme naposledy.
Následující roky byly ve znamení domácích Pongů a jejich variací od všemožných společností (domácí Pong od Atari, řada pongů od Magnavoxu značená Odyssey 100 až 4000, Bally, Coleco a další). V druhé polovině 70. let začal nový koncept videoher pronikat i do dalších regionů, velmi rychle se této mánie chytla Evropa (Videomaster) i Japonsko (Epoch, Nintendo) a okolo roku 1976 už byly k sehnání po celém světě, hlavně díky vzniku specializovaných mikročipů obsahujících herní logiku Pong her. V závorkách jsou uvedeni pouze nejdůležitější výrobci, protože záhy se trh s hrami rozrostl na desítky výrobců a stovky tisíc prodaných kusů. Zároveň arkádové automaty velmi pomalu obohacovaly svoje řady o modernější koncepty, a tak mnohé firmy začaly přenášet i do domácích systémů nejprve drobné variace na Pong (pro více hráčů, s rozbíjením kostiček) a později jednoduché závodní a střelecké hry (s pomocí světelné pistole).
Konzole sice často obsahovaly několik variací her, většinou podle ceny modelu, ale nebyla žádná možnost je rozšířit. Sice už Odyssey měl kazetky s hrami, které se daly dokupovat, ale ty neobsahovaly žádnou herní logiku, prostě jen přepínaly mezi nastaveními a obsahovaly fyzické části potřebné ke hře. To se změnilo, když v listopadu roku 1976 vyšel Video Entertainment System od Fairchildu, později známý jako Channel F. Tato konzole už neměla jednoúčelově uspořádanou elektroniku, která by tvořila statický herní systém, ale obsahovala mikroprocesor, který uměl nahrát a použít herní data obsažená v herních kazetkách, neboli cartridgích.
To byl velký krok, protože najednou mohl zákazník zakoupit konzoli a hry postupně dokupovat. Data na cartridgi byla uložena v ROM čipu a skládala se z kódu pro mikroprocesor, grafiky, rozložení úrovní, zvuků a čehokoliv jiného, co hra používala. Channel F nebyl příliš úspěšný, ale ukázal nový směr, kterým se začaly videohry vydávat. O tom, jak zareagoval herní trh, co mezitím dělal gigant Atari a jak vypadala první úspěšná herní konzole, si povíme víc až příště.
Snad vám tento formát vyhovuje, pokud máte jakékoliv připomínky, nápady, prosby a podobně, tak se nestyďte mi napsat, například na scyther@retroherna.cz
Scyther
